7. 5. 2009
Zdenka Maťová
Ahoj Zdenko. Dovol mi ti položit otázky, které se týkají tvých tanečních začátků, baletu obecně a také tvého působení v TO ZUŠ Rožnov p.R.
Ahoj Tome, ráda ti odpovím na všechny tvoje otázky.
Má první otázka bude směřovat do tvého útlého mládí, můžeš čtenářům prozradit v kolika letech si s baletem začala a kdo tě k němu přivedl?
Své první baletní krůčky jsem učinila v šesti letech. Byla to náhoda, co mě přivedlo na taneční sál. Pan ředitel Petr Hofman v té době obcházel mateřské školy a já byla vybrána jako vhodná adeptka. Nikdy na to nezapomenu. Moc jsem si přála, aby mé nadšení sdíleli i rodiče. Naštěstí ano. Od té doby mě v mém zájmu podporovali.
Nejen mě, ale i čtenáře, by velmi zajímalo kolik let už vlastně působíš v TO ZUŠ Rožnov pod Radhoštěm? Za tuto jistě dlouhou dobu jsi vystoupila v mnoha choreografiích. Můžeš nám tedy prozradit, které choreografie byly tvé nejoblíbenější a na které nezapomeneš?
Podle doby mé působnosti v TO ZUŠ Rožnov p. R. bych měla být považována za tanečního kmeta. Letos to je 14 let. Máš pravdu, že celou tu dobu jsem se protančila mnohými choreografiemi, ale nikdy nezapomenu na tak trochu španělskou Habaneru, moderně laděné Piti, Piti, Pa, na Zrcadlo, které pro mě vymyslela paní Hořínková a na Skákal pes, které jsem tančila, když jsem byla maličká. Málem bych zapomněla na Jeřabiny od skupiny Brathanki. Nikdy jsem na pódiu tolik "neřádila".
Dá se předpokládat, že za 14 let tvého působení v TO ZUŠ Rožnov p.R. jsi s tanečním kolektivem, ale i sama, dosáhla také nějakých úspěchů na okresních či krajských soutěžích popř. přehlídkách. Vyjmenovala bys některé z jistě mnoha kolektivních a individuálních ocenění?
Každého ocenění, na které jsme kdy dosáhli, si moc cením. Ve 4. ročníku jsem se účastnila své první okresní soutěže ve Vsetíně, kde jsem získala 3. místo za Vivaldiho Largo a s celým ročníkem rovněž 3. místo za choreografii Zatoulaná nálada. Zvláštní ocenění poroty za nejlepší klasický tanec a nejlepší modernu jsme získali rovněž ve Vsetíně o tři roky později za skladbu Little Red Rooster od Rolling Stones. (na jméno té klasiky si nemůžu vzpomenout). Jak jsem již řekla, každé chvály si cením, ale na soutěže jezdím ráda proto, že si můžu zatančit na velkém pódiu, ne proto, abych vyhrála hlavní cenu.
Další otázka se bude věnovat tvému názoru na vzájemnou spolupráci mezi tanečními obory, v případě TO ZUŠ Rožnov p.R. se dokonce jedná i o jednu mezinárodní spolupráci. Mohla bys tedy čtenářům říct, s kterými tanečními obory TO ZUŠ Rožnov p.R. spolupracuje a jaký prospěch ta spolupráce přináší nám - rožnovským tanečníkům?
Myslím si, že každá spolupráce je obrovským přínosem. Nejraději ovšem vzpomínám na taneční soustředění s TO ZUŠ Vítkov, které se konalo před dvěma lety v Opavě. Hodiny vedli tanečníci opavského divadla, opravdoví profesionálové. Jejich osobitý přístup mě obohatil o nové prvky a nejenom to - mohli jsme tak nahlédnout do zcela unikátního životního stylu, který je sice plný dřiny, zároveň ale přináší radost z ladného pohybu pro mnoho obyčejných lidí. Spolupráce s Považskou Bystricou je zatím v úplném počátku, věřím ale, že v budoucnosti se stane zajímavým obohacením všech tanečnic, popř. tanečníků TO ZUŠ v Rožnově p. R. Nadále pokračuje spolupráce s TO ZUŠ Vítkov. Již několikrát sem přijeli, navzájem si vyměňujeme choreografie, ale zároveň se i skvěle bavíme. Kdy se vám tak asi poštěstí spát v ZUŠce?
Co cítíš když tančíš?
Cítím svobodu, cítím volnost, ale především cítím svou sebedůvěru. Tanec mi moc pomohl. Nikdy jsem nebyla nijak sebevědomá, ale vystupování mi dalo pocit, že umím to, co jiní ne. Nechci, aby to snad znělo jako chvástání se, ale když tančím, jsem spokojená sama se sebou.
Tvé oblíbené baletní prvky?
Z klasického baletu je to zcela jistě arabeska, v moderním tanci pak převal přes partnerova záda - není to prvek těžký, ale když ho člověk dělá poprvé, docela se bojí.
Tvůj baletní vzor? Oblíbené baletní dílo?
Nemůžu říct, že bych měla nějaký taneční vzor, ale mám moc ráda ostravského tanečníka Lukáše Lepolda, který zatančí klasiku stejně dobře jako modernu. V divadle na balet jsem byla již mockrát, přesto mi v hlavě nejlépe utkvělo taneční zpracování Dvořákova Requiem v Ostravě.
Z programů vystoupení TO ZUŠ Rožnov p. R. je vidět, že jsi i vynikající choreografkou. Mohla bys čtenářům prozradit kolik choreografií jsi již vytvořila a také vyzradit zda z těch jistě mnoha choreografií je nějaká, která ti dala nejvíc práce při jejím samotném vytváření?
Jestli jsem vynikající choreografkou, to nechám na posouzení jiným. Nevím přesně kolik choreografií jsem vymyslela, každopádně nejvíce mi dala zabrat ta, kterou jsem vymyslela na píseň Jednoho dne se vrátíš od Věry Špinarové. Tento tanec jsem věnovala svým rodičům, a proto jsem chtěla, aby byl co nejlepší.
TO ZUŠ Rožnov p. R. je zajímavý také výskytem tanečníků mužského pohlaví. Mohla by si také vzpomenout na jména a počet těchto tanečníků?
Každopádně si vybavuji 4 tanečníky - úžasného Ivoše Lukačoviče, pak u nás chvilku tančil Tomáš Škývara. Aleš Krátký, který nyní studuje taneční konzervatoř v Praze, a pak jsi tu byl ty, Tomáši, jediný pořádný vytrvalec - tanečník.
Moje předposlední otázka se bude týkat baletu a tvého budoucího života. Ptám se tě, tedy. Chtěla by ses věnovat baletu i v budoucnosti?
Doufám, že můj odchod na vysokou školu, který se jak doufám blíží, nebude znamenat definitivní konec s tancem. Ráda se mu budu věnovat i v budoucnosti, i když jen rekreačně. Paní učitelce Janě Hofmanové jsem vděčná za mnohé, ovlivnila můj pohled na svět, proto jsem přesvědčena, že i své děti povedu k nějakému tanečnímu umění.
Chtěla bys čtenářům těchto stránek na závěr interview něco vzkázat?
Chtěla bych divákům poděkovat, že nám každoročně projevují svou přízeň vyprodanými sály v Janíkově stodole. Chci říct, že balet možná není jednoduché umění, neosloví všechny, každý mu nedokáže porozumět, ale skrývá v sobě tolik krás a emocí, že stojí za to mu věnovat alespoň kousek pozornosti. Ještě mi dovol, abych poděkovala všem vyučujícím i korepetitorům, speciálně paní uč. Janě Hofmanové a řediteli panu Petru Hofmanovi, že to se mnou tak dlouho vydrželi.