15. 7. 2009

Korepetitorka TO

Paní učitelka Martina Šrámková

Dobrý den. Dovolte mi, abych Vám položil otázky týkající se Vašich hudebních začátků, koníčků a zálib a v neposlední řadě také Vaší spolupráce s Tanečním oborem. Úvodem bych se Vás tedy chtěl zeptat: Kdo Vás přivedl k hudbě?

Jsme hudební rodina. Před spaním musela být písnička. K hudbě mě přivedl asi tatínek, který hrál na harmoniku na zábavách, a to se mě líbilo. Má sestra, Šárka, začala na harmoniku hrát dřív, já jsem chodila do výtvarky. Šárka mě doma vyhrávala a mě to bylo líto, protože jsem taky chtěla hrát na harmoniku jako ona. A tak jsme začali…

Jaké nástroje jsou Vašemu srdci nejbližší?

Mám ráda spoustu nástrojů. Ono totiž, když je hudba nebo zpěv pěkný, tak je to jedno jaký je to nástroj. Ale kdybych to měla nějak odstupňovat tak na 1.místo bych dala harmoniku a na 2.místo klavír.

Kde jste získala své „hudební vzdělání“? Jaké máte vzpomínky na školu?

Své „hudební vzdělání“ jsem získala na Konzervatoři Vejvanovského v Kroměříži, kde jsem strávila 6 let a studovala jsem obor akordeon. První 4 roky jsme hodně makali, zato na 5. a 6.ročník mám nejlepší vzpomínky (bylo to volnější, protože jsme tehdy byli už „starší“ a zkušení). Na profesory a spolužáky mám dobré vzpomínky. Zažila jsem tam spoustu zábavy.

Kolik let již spolupracujete s Tanečním oborem ZUŠ Rožnov p.R.? Jaká je náplň Vaší práce – tedy práce korepetitora?

Zde na rožnovské ZUŠce potažmo i s Tanečním oborem pracuji již 9 let. Co se týká korepetice a výuky rytmiky tak jsem odvážná, improvizuji a jsem pro každou srandu. Snažím se hodně využívat dětských nástrojů (dřívek, tamburín aj.) a rozvíjet u dětí improvizaci. Náplň mé práce – tedy práce korepetitora jsou především rytmické cvičení, dále zpěv (kánony), ale také základní prvky Taneční abecedy. Dělám korepetici u „nízkých“ ročníků Tanečního oboru (tj. do 2.ročníku).

Jaký je Váš oblíbený hudební styl? Složila jste někdy nějakou skladbu?

Miluji jazzovou hudbu – jak její poslech, tak i hraní jazzových skladeb. Jedinou písničku, kterou jsem složila je Stoleček (byl to chvilkový nápad) – je to vlastně jednoduchá lidovka. Děti ta skladba baví, slouží k rozcvičení. Text k ní vymyslela paní učitelka Jana Hofmanová. Jinak upravuji noty a malým hudebníkům rozepisuji písničky do čtyřhlasu.

Co Vás na výuce nejvíce baví? Měla jste kdysi nějaké „kantorské“ přání?

Nejvíce mě baví výuka hudební nauky a také samozřejmě korepetice v TO. Prostě, co zde učím, to mě baví. Přála jsem si mít velkou třídu žáků a vést soubory. To vše se mi splnilo, tak jsem za to moc ráda.

Jak se Vám spolupracuje s vedením Tanečního oboru? Dokázala byste odhadnout kolik hudebníků jste již naučila hudebnímu umění?

Spolupráce s paní učitelkou Janou Hofmanovou je super. Máme spolu vždy bezproblémové hodiny. Dobře se navzájem známe, víme co a jak; vím co zahrát. Kolik hudebníků jsem již naučila hudebnímu umění? Za ty roky to není tolik. Učím a učila jsem hodně hodin hudební nauky a v TO. Od začátku jsem vedla 14 žáků – harmonikářů. Zlom byl založení akordeonového dívčího kvarteta Pomněnky (nové akce, koncerty). Jsem ráda, že člověk přivede mládež k muzice. Cílem je, aby do ZUŠky chodili rádi. Jsem ráda, že je to baví a přeji si, aby měli muziku i nadále rádi. Měla jsem kdysi jednu žákyni, učila se na akordeon a ona se učila jen proto, aby jí její maminka povolila kočku.

Čemu se dále věnujete ve svém volném čase (kromě hudby)?

Na koníčky nezbývá čas. Když se ale čas najde tak ráda relaxuji, odpočívám a uklízím. Kdysi jsem i vyšívala. Ráda také zahradničím a když se sejde rodina tak i vařím nebo peču.

Co plánujete do budoucna?

Nevím; baví mě učení. Je to ve hvězdách. Není kam spěchat. V budoucnu možná rodina. Budoucnost nejistá…

Na úplný závěr můžete čtenářům cokoliv sdělit.

Náš pan profesor na konzervatoři říkal: „Učení není žádný med. Není to povolání, ale poslání. Práci bez materiálů si bereme domů.“ Rodiče by především neměli hledět na peníze, co se týká uměleckého vzdělávání jejich dětí. Myslím si, že to nejsou vyhozené peníze a rodičům se to vrátí jistojistě zpět. Pro některé děti je výuka umění terapie. Myslím si, že rožnovská ZUŠka úroveň má.