7. 5. 2009
Lucie Mikulcová
Ahoj Lucko, dovol mi, abych ti položil otázky, které se týkají tvých baletních začátků, baletu obecně a také tvého působení v TO ZUŠ Rožnov p.R.
Ahoj, všechny Vás zdravím. Budu se snažit odpovědět co možná nejlíp na tvoje otázky, tak můžeme začít.
Úvodem bych se tě rád zeptal, v kolika letech si s baletem začala a kdo ti o něm řekl nebo tě k němu přivedl?
Jak jsem chodila ještě do školky, tak na nástěnce byly vypsány kroužky, do kterých by jsme se mohli přihlásit. Můj tata věděl, že od malička mám ráda pohyb a tanec, tak neváhal ani minutu a zapsal mě do baletu.Takže k baletu mě přivedl hlavně tatínek a začala jsem na hodiny tance docházet už od první třídy základní školy.
Mohla bys čtenářům prozradit, kolik let již působíš v TO ZUŠ Rožnov p.R.? Za tuto jistě dlouhou dobu jsi vystoupila ve velkém množství choreografií. Čtenáře by jistě zajímalo, na které choreografie ráda vzpomínáš a které byly tvé oblíbené?
Tancuji už 13let. Nejraději vzpomínám na mé taneční sólo s K. Valovou “Odi et Amo“ (česky: Nenávidím a miluji). K této choreografii nám pomohly prvky, co jsme se naučily v Letní taneční škole, ale taky naše fantazie. I na ostatní vystoupení ráda vzpomínám. Ze všech můžu jmenovat např.: Sur, Jeřabiny, Skákal pes.
Dotkla ses Letní taneční školy. Jistě nemluvím za všechny, když se tebe teď zeptám, v jakém termínu a kde se výše zmiňovaná taneční škola konala, co ti dala a jak na ní vzpomínáš? Absolvovala jsi kromě Letní taneční školy také jiné taneční kurzy, popř. soustředění?
Každým rokem mi přichází pozvánka, kdy se koná LTŠ v České Skalici, ale ještě je moc brzo aby ji organizátoři LTŠ posílali. Většinou se tato akce koná o letních prázdninách. Taky TO ZUŠ Rožnov p.R. navštěvuje soustředění v Opavě a má vzájemnou spolupráci s TO ZUŠ Vítkov. Na všechny tyto taneční akce ráda vzpomínám, pomohli mi lépe pochopit taneční umění a naučili mě spoustu jiných tanečních prvků.
Dosáhla jsi za dosavadních 13 let tvého působení v TO ZUŠ Rožnov p.R. také nějakých úspěchů?
Pro mě je úspěch bezproblémově zatančit naučenou choreografii a mým oceněním je potlesk diváků. TO ZUŠ Rožnov p.R. se ale také zúčastňuje různých soutěží, tanečních přehlídek atd. I já jsem se těchto akcí zúčastnila několikrát. Většinou se tyto akce konají na Vsetíně nebo v Šumperku.
Co cítíš, když tančíš?
To je těžká otázka. Při tancováni cítím volnost a příjemný pocit, který u žádné jiné aktivity nezažívám. Je to nepopsatelný pocit, který pozná jenom tanečník. Tanec mě odreaguje od ostatních negativních vlivů, když se mi nedaří, stačí zapnout muziku, roztančit tělo a hned je po problému.
Tvůj oblíbený taneční prvek?
Můj nejoblíbenější prvek je pirueta, protože je to dosti obtížný prvek, ale přitom tak nádherný.
Máš nějaký baletní vzor popř. oblíbené baletní dílo?
Musím uznat že žádný baletní vzor nemám. Chci být sama sebou a nechci někoho napodobovat. Na světě je spoustu dobrých tanečníků a tanečních děl, nemůžu vybrat jen jedno.
Mohla bys čtenářům popsat, jak se mění úbor tanečníků v průběhu jejich docházky do TO?
Jak jsme byly ještě malé baletky, tak jsme nosily bílé dresy, krásně zbarvenou gumu co jsme si dávaly na bříško, aby jsme se ho naučily zatahovat a samozřejmě na nožky jsme si obouvaly bílé piškoty. Taky jsme občas nosily krásnou bílou balerínku. Čím jsme byly starší, tak jsme si mohly už vybrat, jaký druh dresu si pořídíme, ale klasikou byl černý dres s dlouhým rukávem a černými piškoty. Teď už můžeme mít černé kalhoty a triko.
Jedna z mých posledních otázek se bude věnovat choreografům a korepetitorům působících v TO ZUŠ Rožnov p.R. Mohla bys čtenářům popsat tvůj vztah k nim popř. tvé pocity z jejich výuky?
Všechny vzácné osoby, které spolupracují s Tanečním oborem ZUŠ Rožnov p.R. bych chtěla moc pozdravit a hlavně jim poděkovat za všechno, co pro nás za ty léta udělali. Korepetitoři pan Navrátil a paní Šrámková mě naučili správně poslouchat muziku a jak na ní tancovat. To je pro tanec velmi důležité. Taky mé díky patři panu řediteli Petru Hofmanovi, který nás naučil stepovat, ale hlavně nás naučil jak se správně a lehce provádějí taneční prvky jak v klasice tak i v moderním baletu. Nejvíce bych chtěla poděkovat paní učitelce Janě Hofmanové, která mě naučila, jak krásně se dá pohybovat, jak vymyslet choreografii a jak se vcítit do tance. Hodiny s paní Hofmanovou se mě moc líbí a budu na ně vzpomínat jen a jen v dobrém. Všem vám děkuji.
Moje předposlední otázka se po tvé odpovědi na předchozí otázku zcela sama nabízí. Chtěla by ses baletu věnovat i v budoucnosti?
Pokud budu zdravá a budu moci, tak bych s tancem nechtěla skončit. Tanec je mé štěstí a můj lék na starosti, a kdybych o tento lék přišla, tak by mě to hodně mrzelo. Jsem ráda, že můj tatínek mě do baletu přihlásil, jsem mu moc vděčná. Až budu mít vlastní děti, tak bych je nechtěla nutit do něčeho, co by se jim nelíbilo, ale nepopírám, že bych jim nenabídla tancování. Byla bych ráda, kdyby se mé potomstvo aspoň trosku podobalo mě a mým zálibám.
Chtěla bys na závěr interview čtenářům něco vzkázat?
Chtěla bych vám popřát do života hodně štěstí při vytváření vašich snů. Ať vám nic nestojí v cestě a dokážete svůj talent využít naplno. Držím vám palce, ať vaše přání se vyplní jak v umění, tak i v životě. Děkuji za pozornost a doufám, že se vám toto interview líbilo a kdyby jste měli otázky, tak se ozvěte na e-mail luciemikulcova@centrum.cz