1. 2. 2011

 

 

Kateřina Böhmová

 

 

Ahoj Katko, dovol mi, abych ti položil otázky, které se budou týkat tvého působení v TO ZUŠ Rožnov p.R. Mohla bys tedy na úvod čtenářům říct: V kolika letech jsi s tancem v TO rožnovské ZUŠ začala a kdo tě k němu přivedl?

 

S tancem v TO jsem začala myslím ve druhé třídě, takže asi v sedmi letech. K tanci mě přivedli rodiče.

 

Kolik let jsi docházela do našeho TO? Po dobu těchto mnoha let jsi vystoupila v mnoha choreografiích. Které z nich byly tvé oblíbené a na které dodnes vzpomínáš?

 

V rožnovské ZUŠce se mi zalíbilo, takže jsem tam chodila tak dlouho, jak to bylo jen možné. Vychodila jsem oba stupně a nejraději bych tam chodila dál, ale kvůli studiu vysoké školy v Praze už dále pokračovat nešlo. Krásných choreografií bylo spousta. Za všechny vzpomeňme třeba Martha's Harbour, Arabesque, Nothing else matters, Habaneru a samozřejmě úlety jako Kuřátka, Auťák a Jsme parta správná.

 

Dosáhla jsi s tanečním kolektivem nějakých ocenění na okresních či krajských soutěžích nebo přehlídkách? Jak na tyto soutěže vzpomínáš?

 

Dosáhli jsme různých třetích míst a zvláštních ocenění (často za techniku) s choreografiemi jako Ovčáci čtveráci, Martha's Harbour, Nothing else matters a dalšími. Na tyto soutěže vzpomínám jako na výbornou příležitost porovnat náš styl tance a choreografií s ostatními ZUŠkami a naučit se rychle přizpůsobit jinému jevišti. Díky tomu, že každý ročník měl jedno, maximálně dvě vystoupení, bylo mnohem více času pozorovat ostatní vystupující a kritizovat (konstruktivně, samozřejmě). Věřím, že i vidět a uvědomit si chyby, které dělají jiní, nám pomáhá se zlepšovat.

 

Které prvky klasického a současného tance patřily mezi tvé oblíbené? Který z výše dvou uvedených druhů tance je ti nejbližší?

 

Myslím, že mé oblíbené prvky jsou všelijaké skoky a točky (piruety), ale nejen ty. Mám ráda jak klasický, tak současný tanec. Klasický baletní trénink, pokud je dobře postavený, vnímám jako výborný způsob jak se celkově a vyváženě protáhnout a zdokonalit si techniku. Na druhou stranu, současný tanec poskytuje mnohem více možností se vyjádřit a experimentovat s různými pohyby.

 

Co se v tobě odehrávalo, když jsi tančila na jevišti před stovkami diváků? Jaké jsi měla pocity z provedení choreografií?

 

Měla jsem trochu trému. Vždy jsem se snažila zatančit danou choreografii co nejlépe. Nicméně, pokud se mi něco nepovedlo jak by mělo, pokoušela jsem se nenechat se tím rozhodit (s myšlenkou však co, on se svět nezboří...) a co nejlépe zatančit zbytek. Celkově jsem si tanec na jevišti celkem užívala a na ty stovky diváků moc nemyslela.

 

Jak jsi vnímala atmosféru vystoupení TO ZUŠ Rožnov p.R. v Janíkově stodole? Co vše se skrývá za přípravami vystoupení? Jak si ty sama období příprav na vystoupení a vystoupení samotné prožívala?

 

Atmosféra vystoupení TO se mi vždy moc líbila. Kromě toho, že sama "Janíkovka" je příjemné prostředí i celková atmosféra na vystoupeních byla velmi přátelská. Jistě, dávka shonu a ruchu, aby vše klaplo, je do určité míry v organizaci takové akce nezbytná, přesto však výsledná atmosféra působila velmi uvolněně a příjemně. Nejvíce příprav vždy bylo kolem kostýmů - na každé číslo připadal jiný kostým, takže starší ročníky, které měly čísel mnoho, strávily většinu času převlékáním, přečesáváním a pomáháním s kostýmy ostatním. Výhodou je, že pak již nezbývá mnoho času na nervozitu před vystoupením. Celé vystoupení tak vždy až příliš rychle uteklo.

 

Jaké máš vzpomínky na spolutanečnice z tvého bývalého ročníku? Jaké jste měly k sobě vztahy? Vzpomínáš si dodnes na některé z nich?

 

Vzpomínky na spolutanečnice z ročníku mám výborné. Celkově jsme měly mezi sebou dobré vztahy. Užily jsme si spoustu legrace, ale byly jsme schopné se i pořádně zabrat do práce a nacvičit co bylo třeba. Jistěže na ně dodnes vzpomínám, přestože mnohé příliš nepotkávám, i proto, že jsme různě rozlítané po světě.

 

Jedna z posledních otázek se bude věnovat choreografům a korepetitorům působících v našem TO. Čemu tě naučili jednotliví vyučující a za co jsi jim vděčná?

 

Všem vyučujícím z TO jsem vděčná za to, že mě naučili vnímat hudbu pohybem. Za to, že když mi něco nešlo, s pochopením a trpělivostí se mi snažili vysvětlit, jak na to, jak daný prvek provést správně. Za to, že když se mi něco konečně povedlo, ocenili to. Chtěla bych jim poděkovat za to, že mě přivedli k tanci a pomohli mi se zlepšovat. A co víc, probudili ve mně touhu se tancem vyjádřit. V neposlední řadě jim patří můj velký dík a obdiv za trpělivost kterou s námi mají - a že každý z nás je občas nesnesitelný.

 

Co ti dalo do života působení v TO ZUŠ Rožnov p.R.? Jak na něj vzpomínáš?

 

Díky působení v TO se do mého života velmi nenápadně, ale o to důkladněji vloudil tanec. Zní to jednoduše a neškodně, ale tak to vůbec není. Během těch několika let se ve mně touha tancovat pevně zakořenila a kdykoliv nemám delší dobu žádnou pořádnou možnost tancovat, tak mi to chybí. Na celé mé působení v TO vzpomínám velmi pozitivně. Vždycky jsem se v TO cítila velmi příjemně. Snad vždy panovala přátelská, uvolněná, ale kreativní atmosféra vytvářená dobrou náladou a zdravě pracovitým přístupem našeho ročníku v kombinaci se skvělým vedením jak paní učitelky, tak pana ředitele i podnětnými připomínkami obou korepetitorů.

 

Na závěr interview máš možnost čtenářům našich stránek cokoliv vzkázat.

 

Na závěr bych ráda upozornila rodiče, kteří uvažují o přihlášení své ratolesti do TO, že se může stát, že kromě získání dobrého držení těla a ladnosti pohybu, jejich potomek tanci jednoduše propadne. Pedagogové rožnovského TO totiž mají dar pro tanec nadchnout. A i za to jim patří můj velký dík.