6.1. 2011

Petr Hofman

ředitel ZUŠ Rožnov p. R.

Dobrý den pane řediteli. Dovolte mi, abych Vám položil otázky, které se budou týkat historie a současnosti TO rožnovské ZUŠky a také Vašich tanečních a kantorských začátků. Na úvod bych se Vás tedy rád zeptal: Které vzácné osoby se zasloužily o vznik TO v ZUŠ Rožnov p.R.? Jaké byly důvody pro založení TO v rožnovské ZUŠce?

TO vznikl, když ředitelem školy byl pan Samuel Fojtů. První učitelkou byla slečna Gabriela Pavlicová, absolventka Valašskomeziříčské ZUŠ. Pan ředitel Samuel Fojtů mě oslovil, zda bych nechtěl vyučovat v TO a v roce 1992 jsem začal vyučovat společně se slečnou Pavlicovou, která v roce 1993 odešla z naší školy. Založení TO bylo spontánní, tedy rozhodnutím ředitele školy. Chtěl, aby rožnovská ZUŠ byla plně organizovaná – to znamená, aby měla 4 umělecké obory.

Kteří byli první vyučující v TO? Jaká byla tehdy materiálně-technická základna (vybavení) oboru? Jaké byly všeobecně začátky TO?

První vyučující byla v letech 1990-1993 slečna Gabriela Pavlicová a následně v letech 1992-1996 já osobně. V průběhu dalších let mě začala pomáhat s výukou i budoucí paní učitelka Jana Hofmanová, která byla taktéž absolventkou Valašskomeziříčské ZUŠ a následně profesionální tanečnicí v divadle.

V roce 1996, když jsem byl jmenován ředitelem školy, nastoupila na mé místo hlavního vyučujícího, protože mě zbyla jen malá část úvazku. V té době měl již obor své nejtěžší začátky za sebou a s příchodem dalšího učitele získává nový náboj a zároveň se i rozšiřuje zájem a podvědomí o něm. Korepetitoři začali na výuce spolupracovat v lednu 1993. Prvním korepetitorem byl pan Josef Navrátil.

V roce 2000 přibyla druhá korepetitorka Martina Šrámková. S výukou v roce 1990 se začínalo v zrcadlovém sále klubu Tesly. Vybavením oboru byl v té době kazetový magnetofon, k němuž později přibyl korepetitor na elektronický klávesový nástroj.

V roce 1992 jsme se přestěhovali do stávajících prostor a začalo i postupné vybavování oboru do současného stavu. V mých pedagogických začátcích bylo důležité spojení s paní Valachovou, vyučující TO v ZUŠ Valašské Meziříčí, která mě ze začátku hodně pomohla radou. Protože já, jako člověk vyšlý z konzervatoře a následně i z divadla, jsem měl diametrálně jiné nároky na žáky a výuku. Velmi brzo jsem ale zjistil, že žáci TO na ZUŠ potřebují naprosto jiný přístup než profesionální taneční umělci. A následně poté, po propojení mých profesionálních zkušeností, a rady paní Valachové, jak předávat rady, zkušenosti a vědomosti dětem, jsem začal tvořit své praktické pedagogické zkušenosti.

Mohl byste z dvacetileté historie TO "vypíchnout" několik významných milníků (událostí)? Jaké je Vaše celkové retrospektivní hodnocení uplynulých 20-ti let oboru?

Rok 1993 - nástup pana Josefa Navrátila na korepetici, kdy živě hraná hudba dokázala lépe vystihnout v tu chvíli dané potřeby více, než složité přetáčení na kazetovém magnetofonu.

Rok 1996 - můj odchod z pozice vyučujícího TO na ředitelský post a nástup paní učitelky Jany Hofmanové na mou bývalou pozici v TO. Další velmi důležitou skutečností byl v roce 2000 příchod druhé korepetitorky paní Martiny Šrámkové.

Uplynulých 20 let hodnotím velmi kladně. TO se vyvíjí a jde dál. Začínali jsme s 50-ti žáky a v současné době je jich již 140.

Kteří vyučující se v současné době podílejí na výuce v TO? Jaké předměty jsou v TO vyučovány?

V současnosti se na výuce podílejí: Jana Hofmanová, já osobně a korepetitoři Martina Šrámková a Josef Navrátil. Vyučovanými předměty v TO jsou: základy klasického tance, současný tanec, lidový tanec, taneční praxe a step. U nejmenších ročníků to pak je taneční průprava.

Proč by rodiče možných zájemců o výuku si měli vybrat právě váš Taneční obor? Čemu všemu se zde žáci naučí? Jak probíhá výuka? Kterými akcemi žáci TO projdou během celého školního roku?

Žáci se zde naučí poznávat své vlastní tělo, aby věděli jak funguje. To znamená, že si musí uvědomit jednotlivý pohyb a jaké svaly ho provádějí. Ač se to bude zdát velmi jednoduché, nejtěžší je naučit se rovně a správně chodit. Kromě těchto věcí, které jsou na úplných začátcích, se samozřejmě v průběhu 7-letého studia na I.stupni a následně 4-letého studia na II.stupni rozvíjí a zdokonalují všechny pohybové a výrazové taneční prvky. Výuka probíhá skupinově jednou a ve vyšších ročnících dvakrát týdně. Sled akcí TO je různý každý rok podle zájmu a potřeb školy - jedná se například o koncerty pro okolní školy, předtančení na plesech, soustředění, vystoupení při jiných akcích školy (např. Den hudby či Den ZUŠ) apod. Na konci školního roku (obvykle koncem května či začátkem června) se koná závěrečné vystoupení TO, na kterém se představí všichni žáci oboru a případně i hosté z řad bývalých absolventů.

Účastní se TO rožnovské ZUŠky také nějakých soutěží nebo přehlídek? Jak hodnotíte úroveň a programovou náplň závěrečných vystoupení TO?

Náš TO se pravidelně zúčastňuje soutěží a přehlídek tanečních oborů, kde pravidelně získává ocenění. Závěrečné vystoupení TO jsou víceméně čím dál tím více náročnější, protože žáci mají čím dál tím větší nároky na kvalitu choreografie, kostýmy atd. Skladba programu se dělá s ohledem na to, aby si z něj kterýkoliv divák mohl vybrat to své a mohlo jej tak něco v programu nadchnout.

Co říkáte na propagaci TO navenek prostřednictvím internetu? Je potřeba, aby sami rodiče svým ratolestem pořizovali taneční úbory? Jsou při výuce používány také nějaké učební pomůcky?

O TO nejlépe vypovídají samotná vystoupení a samozřejmě i prezentace na internetu může spoustě lidí, kteří by měli zájem přihlásit své dítě do TO, mnohé napovědět. Nicméně si myslím, že nejlepší reklamou pro TO je spokojený žák a spokojený rodič. Taneční úbor se pochopitelně postupem času mění. Například když jsem začínal, tak maminky šily žákyním dresy z nátělníků. Naproti tomu v současné době již spolupracujeme s profesionálními firmami, zabývajícími se šitím dresů a dalších součástí oblečení. V každém případě bych rodičům doporučil, aby před zahájením výuky dětem nic nekupovali a přišli se domluvit do TO co je třeba, a tam dostanou plnou a vyčerpávající informaci. Ušetří jim to spoustu času i peněz. Při výuce se používají míče, šátky a jednoduché hudební nástroje. Jejich využití je však v okrajové míře. Využívají se pro dotvoření pohybu a hudební Orffovy nástroje se zase využívají v rytmice, kdy se děti učí jak pracovat a orientovat se v hudbě.

Spolupracuje TO rožnovské ZUŠky v současné době s některými TO z jiných ZUŠ? V čem může být tato spolupráce pro žáky přínosná?

Náš TO spolupracuje s TO ZUŠ Vítkov a Fulnek. Jak dlouho spolupráce trvá si již přesně nevzpomenu, ale vím, že má jistě přínos. Vyměňují se při ní zkušenosti pedagogů, a tak žáci mají možnost poznat práci jiného vyučujícího. Samozřejmě nemalý přínos je i při společné tvorbě choreografií, společných vystoupeních a soustředěních. Důležitou součástí spolupráce je i výměna čím dál tím více nákladných a stěží pořiditelných kostýmů.

Jaké jsou perspektivy vývoje TO do budoucna? Plánují se některé významné akce? Doporučil byste taneční obor rodičům zájemců o výuku?

Nejbližší perspektivou TO bude tvorba ŠVP (školního vzdělávacího programu), který nahradí stávající učební osnovy. Tento nově tvořený ŠVP nám umožní ještě lépe specifikovat jednotlivé taneční styly. Významné akce se neplánují. TO bych rodičům rozhodně doporučil, protože jak jsem již zmínil na začátku - nejdůležitější je poznat práci svého těla a jeho zákonitosti - což v jiných skupinách a organizacích zabývajících se tancem moc nevidím.

Jaké byly Vaše taneční začátky? Kde jste tanečně vyrůstal? Do kterých tanečních souborů jste docházel? Jaké byly Vaše oblíbené taneční žánry/prvky? Kde jste získal své "taneční vzdělání"? Jak dlouho již vyučujete v ZUŠ Rožnov p.R.? Jaká je náplň Vaší práce v TO?

K tanci jsem se dostal naprosto stejným způsobem, jak se současní žáci dostávají do naší školy. Tenkrát v 1.třídě ZŠ přišla do naší třídy paní učitelka, prozkoušela si nás a následně mi přišlo, zda bych nechtěl chodit do tenkrát LŠU (lidové školy umění). Vždycky mě bavilo se hýbat, a tak jsem to zkusil na tanečním oboru. Následně po 5-ti letech, kdy mě v LŠU Bajkalská v Praze 10 vedla paní učitelka Korčáková, jsem úspěšně složil přijímací zkoušky na Taneční konzervatoř v Praze. Od té doby se tanec stal celým mým životem, neboť kromě klasických předmětů ZŠ jsme měli každý den 5 až 6 hodin tance. Skladba odborných předmětů na škole víceméně kopíruje i předměty na ZUŠ. K mým oblíbeným patřil jak klasický tanec, tak moderní i lidový. Po ukončení studia jsem nastoupil do Národního divadla v Praze, kde jsem setrval v angažmá 7 let. V ZUŠ jsem začal vyučovat v roce 1992 a současná náplň mé práce je vzhledem k tomu že vyučuji pouze 3 hodiny týdně poměrně malá, ale převážně se věnuji stepu a práci na choreografiích.

Na závěr interview můžete čtenářům našich stránek cokoliv vzkázat.

Chtěl bych rodičům vzkázat, aby neměli strach, že jejich dítě něco nezvládne. Děti mají obrovské schopnosti a možnosti. A když se dostanou ke kvalitnímu učiteli, který dokáže rozvinout jejich schopnosti, vždycky se to kladně podepíše na celém jejich dalším životě.