5. 1. 2010

Lucie Bolfová

Ahoj L., dovol mi, abych ti položil otázky, týkající se tvého působení v TO ZUŠ Rožnov p.R. Má první otázka se bude věnovat tvému útlému mládí. Mohla bys tedy čtenářům prozradit v kolika letech jsi s tancem v TO ZUŠ Rožnov p.R. začala a kdo tě do TO přivedl?

S tancem jsem začala ve čtyřech letech, takže jsem prošla dvěmi přípravkami . K tanci mě přivedla moje maminka a i celkově celá rodina.

Kolik let jsi prožila v TO? Za tato léta jsi prošla velkým množstvím choreografií. Na které z nich dodnes ráda vzpomínáš?

V TO jsem prožila 14 nádherných i dost krušných let. Tančila jsem na spoustu skladeb, ale nejraději jsem měla asi Sinfoniettu od Leoše Janáčka a Vuelvo al Sur od A.Piazzoly. Obě tyto choreografie na tyto skladby byly velmi náročné, ale na druhou stranu krásné a já byla šťastná, že jsem si je směla zatančit. Dále bych mezi své nejoblíbenější zařadila obě skladby od Apokalyptiky a tanec Habanera.

Účastnila ses s tanečním kolektivem nějakých okresních či krajských soutěží nebo přehlídek? Dosáhly jste na nich nějakých úspěchů?

Účastnila jsem se mnoha soutěží a přehlídek. Pamatuji si, že nejspíš ve třetím ročníku jsme vyhráli 3. místo se skladbou Vrané koně. Ale my jako kolektiv jsme nejezdily na různé soutěže proto, abychom vyhrály, ale proto, že tanec nás moc bavil a byly jsme šťastné, že smíme ostatním ukázat co umíme my, protože každá škola má svůj specifický druh tance.

Dokázala by sis vzpomenout na všechny události spojené s docházkou do tanečního oboru? Které z nich byly pro tebe něčím významné nebo důležité?

Abych pravdu řekla, výchovné koncerty jsem moc ráda neměla už kvůli tomu, že byly pro školy a děti to moc nebavilo a také kvůli tomu velice malému jevišti na koncertním sále. L Nejkrásnější byly závěrečné vystoupení, na které vždy přišla spousta lidí, a i když byla dost tréma, tak myslím, že většinou jsme to zvládly dobře. J Předtančení na plesech bylo jen pár a byla jsem ráda, že mohu ukázat co umím, i když pro mě bylo tím nejkrásnějším závěrečné vystoupení.

Jaké máš vzpomínky na vyučující, kteří tě naučili tanečnímu umění? Za co jsi jim vděčná?

Nejraději vzpomínám na paní učitelku Janu Hofmanovou, která mě vedla ke klasickému tanci.Ten jsem měla nejraději. Naučila mě hodně věcí o pohybu a výrazu. Dále vzpomínám na pana učitele Petra Hofmana, současného ředitele rožnovské ZUŠ, a jeho hodiny stepu, které bohužel trvaly jen krátce.

Které byly tvé oblíbené taneční prvky? Měla jsi jako malá nějaký taneční vzor? Co jsi tehdy při tanci cítila?

Mé oblíbené prvky byly například arabesky, attitudy a také některé druhy skoků. Při tanci jsem cítila takový povznášející pocit. Když jsem tančila jako bych to byla opravdu ,,já´´. Bylo to něco nepopsatelného.

Jak se s postupem času u tebe vyvíjela případná tréma při vystoupení? Trpěla jsi jí někdy? Co se v tobě odehrávalo, když jsi stávala na jevišti před stovkami diváků?

Tréma byla pořád stejně velká L hlavně před začátkem vystoupení. Jakmile jsem vyšla na jeviště jako by tréma ze mě úplně spadla, a já byla ráda, že opět tančím. Hlavní bylo, že jsem netančila ani tak pro diváky. Tančila jsem pro sebe, pro svůj skvělý pocit při tanci.

Vzpomínáš dodnes na některé z tvých spolutanečnic z ročníku? Setkáváš se dodnes s některými z nich? Jaký jste měly kolektiv?

Myslím, že jsme měly vcelku dobrý kolektiv. Rozuměly jsme si, a i když se párkrát stalo, že jsme se pohádaly, tak jsme se vždy nakonec dohodly na určitém kompromisu. Občas se s někým potkám ve městě, ale jinak se moc nestýkáme. Některé z nás pracují a já jsem od rána do večera ve škole takže na to ani není moc času.

V roce 2002 se objevil při vystoupení TO ZUŠ Rožnov p.R. poprvé takový nový "fenomén" - a to davovka. Jak na ní podle tebe reagují diváci? Jak jsi ty prožívala davovky?

Diváci měli a mají davovky moc rádi, alespoň podle jejich ohlasu. Já jsem ale je moc ráda neměla. Přišlo mě to všechno hodně uspěchané a hlavně ztrémované. Nevím jak jinak to popsat.

Co ti dalo působení v TO ZUŠ Rožnov p.R.? Doporučila bys v budoucnu tanec také tvým dětem?

Tanec mi dělal hlavně radost z pohybu. Svým dětem bych ho doporučila, ale s mírou, pokud by nechtěly být profesionály. Nic se nesmí přehánět. O tom jsem se přesvědčila i já se svými klouby.

Na závěr interview můžeš čtenářům cokoliv sdělit.

Na TO ZUŠ Rožnov p.R. mám nádherné vzpomínky a určitě bych tanec doporučila každému, který má tanec rád tak jako já. Jsem si jistá, že na TO budu vzpomínat ještě hodně dlouho a s láskou.