7. 5. 2009

Kristýna Valová

Ahoj Kristýno, chtěl bych ti položit otázky týkajících se baletu obecně popř. tvého vztahu k baletu a také několik otázek týkajících se tvého působení v TO ZUŠ Rožnov p.R.

Ahoj! Jasně. Můžeme začít...

Má první otázka bude směřovat do tvého útlého věku. Můžeš mě, prosím, prozradit v kolika letech jsi začala s baletem a kdo tě k němu přivedl nebo ti o něm řekl?

No, ono je to trošku těžší, v životě mě nenapadlo, že budu dělat balet. Když mi bylo asi šest nebo sedm, tak se mě mamka zeptala jestli chci jít do výtvarky nebo na klavír. A já ji odpověděla, že do baletu .To byl asi začátek. Takže prakticky mě k umění vedli rodiče.

Jak dlouhou dobu jsi působila v TO ZUŠ Rožnov p.R.? Vystoupila jsi v mnoha choreografiích a to i sólových. Mohla bys čtenářům prozradit, na jaké choreografie ráda vzpomínáš a které byly tvé oblíbené?

No je to asi nebo spíš bylo to 8 let. A na co nejraději vzpomínám? Asi na všechno, ale pokud bych měla jmenovat, tak na Rebelové rokenrolů, při tom byla úžasná sranda, na mé první sólo, Moře v hoře, Pomádu, A taky na sólo, které mi stavěla Zdenička Maťová, protože si myslím, že to se jí fakt moc povedlo a mě se strašně líbilo.

Jakých úspěchů v baletě jsi s TO ZUŠ Rožnov p.R. dosáhla?

Byli jsme s ročníkem třikrát na okresním kole TO ve Vsetíně. Postup jsme si sice neodvezli, zato hned dvě ocenění. To první ocenění si přesně nepamatuju (byla jsem docela malá) a to druhé bylo za choreografii Moře v Hoře od skupiny Kryštof za citlivé ztvárnění hudební předlohy.Tahle soutěž byla skvělá zkušenost.

Z programů vystoupení TO ZUŠ Rožnov p.R. je vidět, že i ty sama jsi choreografkou. Mohla bys napsat o jaké choreografie ses za svou dobu působení v TO přičinila?

Snad ani o žádnou...Vlastně jo, jednou jsem byla napsaná v programu, ani jsem tomu nevěřila.. Byla to choreografie Rebelové rokenrolů, ale doteď nechápu proč, jelikož si myslím, že tam byly nápady od všech, ne jen ode mne.

Tvoje oblíbené baletní prvky?

Ja mám nejraději točky a piruetty. Potom dalším oblíbeným je rond de jambe.

Co cítíš když baletíš?

Hlavně pocit volnosti a stav, kdy můžu úplně vypnout a přestat myslet na problémy.

Tvůj baletní vzor?

Já vzor nemám, snažím se být originální, ale koho si moc vážím je paní Hofmanová a Pavla Šmerdová z Letní školy tance, které mě toho moc naučily.

Zmínila jsi paní Hofmanovou. Má následující otázka bude směřovat k ní. Můžeš čtenářům prozradit proč si jí moc vážíš?

No hodně, učila mě prakticky úplně od začátku až po, no nechci říct konec, protože jsem ještě neskončila. Ale mám ji moc ráda. Udělala pro mě hodně, třeba že mě ve čtvrtém ročníku nevyhodila, přestože jsem radši místo baletu, chodila do knihovny. Mam na ni hodně krásných vzpomínek a vždycky když si na to vzpomeneme tak se všichni smějí..Co se metody výuky týče, musím říct, že mě se líbila. Její styl výuky se mi líbil.

Je všeobecně známo, že tanečníci jsou v průběhu výuky doprovázeni korepetitory. Čtenáře by určitě zajímalo jak tanečník korepetitory vidí a jaké máš ty s nimi osobní zkušenosti?

Nevím jak to funguje třeba na tanečních školách, ale tady jsou důležití, protože v nižších ročnících vyučují rytmické cvičení, což je podle mě pro tanečníka dost důležité. Co jsem byla v baletu, tak tam byli a stale jsou korepetitory M.Šrámková a J. Navrátil. Mám je oba ráda.

Chtěla by ses věnovat baletu i v budoucnosti?

Poslední roky co jsem chodila do ZUŠky, tak jsem přemýšlela o Duncan centre v Praze, potom se ale dostavily, zdravotní problémy a tak nějak, jsem přestala o tom přemýšlet. V budoucnu to rozhodně jako povolání neplánuju, ale je fakt že když trénuju, tak si vždycky říkám:“A co kdybych to přece jen zkusila aspoň na HAMU?“, ale pak si představím situaci, kdy se třeba nikde nechytnu a řeknu si, asi bude lepší studovat.... Jinak své děti bych dala na balet jen v případě, že by si to přáli. Nemám ve zvyku někoho do něčeho nutit.

Nezůstaňme jen u vyučujících a korepetitorů. Zastavme se v mé předposlední otázce u tvých vrstevníků. Rád bych se tě zeptal na koho z TO nejraději vzpomínáš?

Nebudu jmenovat konkrétně, třeba bych na někoho mohla zapomenout. Zkrátím to a musím říct, že tam byl výborný kolektiv. Není tam myslím nikdo, koho bych vyloženě nesnášela, ale zase vždy se najde někdo s kým si nesedneš, že?.. Ale celkově bych řekla, že jsme si docela rozuměly. A taky bych řekla, že jsme si pomáhali tak navzájem.

Chtěla bys nakonec něco čtenářům vzkázat?

Ať si jdou pevně za svým cílem a nenechají se ničím odradit.