23. 10. 2009

Petra Blinková

Ahoj P., rád bych ti položil otázky, které se budou týkat tvých tanečních začátků, tance obecně a v neposlední řadě také tvého působení v TO ZUŠ Rožnov p.R. Úvodem bych se tě chtěl zeptat: V kolika letech si s tancem začala a kdo tě k němu přivedl?

S tancem jsem začala v 6-ti letech. Ve školce jsme tehdy měli výběrový konkurz do Kalokagathie, který měl 10 lekcí a já ho absolvovala. Měla jsem tedy možnost chodit do gymnastiky, ale jelikož mí rodiče nechtěli, abych dělala gymnastiku, tak našli něco tomu podobného – a tak jsem se ocitla v TO ZUŠ Rožnov p.R.

Kolik let si působila v TO ZUŠ Rožnov p.R.? Na které choreografie ráda vzpomínáš?

V TO ZUŠ Rožnov p.R. jsem působila 8 let. Vzpomínám ráda na Skákal pes, Proměny a na When.

Byla si s tanečním kolektivem na nějakých okresních soutěžích či přehlídkách?

Byli jsme dvakrát na okresní soutěži TO na Vsetíně a to s choreografiemi Skákal pes (rok 2000) a Proměny (rok 2003), a jednou na regionální přehlídce dětských skupin scénického tance v Ostravě na Janáčkově konzervatoři v roce 2000 a to s choreografií Skákal pes.

Které události spojené s docházkou do TO ZUŠ Rožnov p.R. byly pro tebe něčím významné?

Jednou z významných událostí bylo pro mě závěrečné absolventské vystoupení, kdy jsem si uvědomila, že po krásně zde strávených osmi letech je to mé poslední vystoupení na prknech co znamenají svět. Ale nikde není napsané, že se k tomu nemůžu vrátit.

Jaké máš vzpomínky na choreografy a korepetitory působící v TO ZUŠ Rožnov p.R.?

Vyučující se v nás snažili probudit cítění pro rytmus a orientovat se v něm. Jejich práce byla důležitá. Používali výchovné metody přiměřené našemu věku. Měli nás zaujmout a díky nim mnoho z nás začalo hrát na hudební nástroje. Na paní učitelce Hofmanové je vidět, že má dlouholeté zkušenosti s přípravami vystoupení a choreografií. Má také velmi lidský přístup k dětem, dokáže je vhodně motivovat a nadchnout je pro tanec.

Myslíš si, že bys taneční průpravu, taneční praxi, klasický tanec, současný tanec a lidový tanec mohla teoreticky třeba někdy použít v tvém budoucím povolání?

Už jsem měla tu příležitost na praxi ve Středisku volného času. Vedla jsem tam taneční kroužek DUHA, kde byla paní vychovatelka velice nadšená z mých znalostí z oblasti tance a vždy jsem vedla začátek hodiny, kde se děti seznámily se základy klasického tance.

Mohla bys čtenářům popsat, jak se mění úbor tanečníků v průběhu jejich docházky do TO?

Nejprve jsme měly jednoduché bílé dresy a na nich jsme mívaly barevné gumy, které jsme si dávaly na bříško, abychom se ho naučily zatahovat a na nohou jsme měly bílé piškoty. Tyto dresy jsme měly do 4.ročníku. Později v 5.ročníku jsme bílé dresy zaměnily za černé a někdy k němu černé kalhoty a černé piškoty.

Co se v tobě odehrávalo jak si stávala na jevišti před stovkami diváků? Co si tehdy cítila?

Zpočátku, když jsem byla malá, jsem to nevnímala, ale s přibývajícím věkem se objevila tréma, ale byl to vždy jen prvotní pocit.

Jak je pro tanečníka důležitý korepetitor? Co obnáší jeho práce? Jak ty si je osobně vnímala?

Korepetitor je důležitý, díky němu cítíme hudbu, bez které by to nemělo smysl, kdybychom se v ní neuměly orientovat. Jeho práce obnáší přivést nás k hudbě, orientovat se v ní a probouzet její cítění. V době, kdy jsem do baletu chodila, byl naším korepetitorem pan Josef Navrátil. Po pravdě musím říct, že jsem ho v té době neměla moc v oblibě, ale s odstupem času vím, že jeho práce byla důležitá a někdy možná i nedoceněná.

Co ti dalo do života působení v TO ZUŠ Rožnov p.R.? Jak na něj vzpomínáš?

Působení v TO ZUŠ Rožnov p.R. mi dalo zkušenosti jak se pohybovat po prostoru, orientovat se v hudbě, umět jí cítit a pomocí ní vyjádřit pocity a také mě naučit správnému držení těla. Někdy si říkám, že jsem to mohla zkusit skloubit se školou. Doteď mi tanec chybí.

Na závěr interview můžeš čtenářům cokoliv sdělit.

Působení v TO byla pro mě dobrá životní zkušenost, na které se podíleli především korepetitoři a samozřejmě paní učitelka Hofmanová. Tanec bych všem vřele doporučila, protože umožňuje prodat naše emoce. V budoucnu bych chtěla, aby i mé děti navštěvovaly TO nebo nějaký jiný taneční kroužek.