16. 5. 2011

Sourozenci Navratilovi

moderátoři našich vystoupení

Zdravím vás sourozenci J. a B. Navrátilovi, dovolte mi, abych vám oběma položil otázky, které se budou převážně týkat uvádění dopoledních vystoupení TO vámi dvěma. Je známo, že jste žáky literárně-dramatického oboru ZUŠ Rožnov p.R. a také, že nejste sami, kdo z vašeho LDO uvádí naše vystoupení. Na úvod bych se vás tedy chtěl zeptat: V jakém složení obvykle uvádíte dopolední vystoupení TO rožnovské ZUŠ? Čím si myslíte, že se uvádění dopoledních a večerních vystoupení TO od sebe liší?

B. Navrátilová:

V roce 2008 a předloni jsme vaše dopolední vystoupení moderovaly ve složení: Vendula Šebečková, Natálie Frydrychová a já. V loňském roce pak ve čtveřici: Natálie Frydrychová, Dominik Bura, já a můj bratr Jan Navrátil. Při moderování dopoledních vystoupení, které jsou “na veselou nótu“, je možnost “vyřádění“, proto si chci vždy uvádění vašich vystoupení užít. Můžeme si při nich také vyzkoušet jiný způsob moderování a také při nich využít nejrůznějších kostýmů a převleků. Uvádění dopoledních a večerních vystoupení TO se liší tím, že večer je to úplně o něčem jiném. V tom slova smyslu, že večerní vystoupení je na vážnou nótu a uvádí se konferenciérským způsobem ve společenském oblečení.

Jak se vám naše vystoupení uvádí? Jak ho prožíváte? Uvádíte kromě našeho závěrečného vystoupení také jiné akce ZUŠ Rožnov p.R.?

Jan Navrátil:

Uvádění vašeho vystoupení si 100procentně užíváme, baví nás to. Je to “maratón“, bývá totiž obvykle 2 dny a zabere to celé dopoledne, je to i časově náročné, ale stojí to za to! Moje sestra si dokonce moderování vašeho vystoupení předem zamlouvá . Kromě vašeho vystoupení uvádí žáci našeho LDO také například různé koncerty – absolventské, žákovské a i pro školy, dále tři ze čtyř Adventních koncertů a také Den hudby. Od loňského roku jsme začali uvádět i Den ZUŠ.

Jak jste už výše zmínili, tak v loňském roce jste společně uváděli všechna naše dopolední vystoupení. Jak se vám spolupracovalo s publikem? Vzbudil u nich váš moderátorský výkon nějakou odezvu?

B. Navrátilová:

Mladší publikum, tedy děti z mateřských škol a I.stupně ZŠ, jsou nejvděčnějším publikem, komunikují a aktivně se zapojují. To dokazuje to, že třeba přijdeme na jeviště a oni se začnou smát, a přitom jsme ještě nic neudělali . U staršího publika, žáků II.stupně ZŠ či nižších ročníků víceletého gymnázia, je vidět, že je naše moderování možná baví, ale nedávají to najevo.

Kdo vymýšlí “uváděčky“ a “scénky“ k jednotlivým tanečním číslům? Podílíte se i vy – jako žáci – na přípravě scénáře?

Jan Navrátil:

Až nám TO doručí program vystoupení, tak si podle něho určíme, jakým způsobem ho budeme uvádět a pak i zvolíme téma scének. Snažíme se, abychom dopolední vystoupení TO uváděli každý rok jinak – někdy ho uvádíme zpíváním, jindy zase recitováním. Na přípravě scénáře se podílíme všichni společně. Naše paní učitelka (MgA. Lucie Štěpánková) nám zajistí program a podle názvů choreografií vymýšlíme jednotlivé scénky.

Jak probíhají nácviky vašich “scének“? Čtenáře našich internetových stránek, i mě, by jistě zajímalo, kterých všech rekvizit jste v loňském roce, při uvádění našich dopoledních vystoupení, využili?

B. Navrátilová:

Před vystoupením míváme jednu “pořádnou“ zkoušku – sezení – kde si řekneme co a jak, a kdy také vymýšlíme co bude u jednotlivých čísel (jaká scénka či jaký styl moderování). Hodně improvizujeme, takže i případně můžeme pružně a rychle zareagovat na případné změny v programu. Naše texty – monology či dialogy – se naučíme, ale nejsou pevně dané. Víme informace, které musíme nutně říct (např.: název choreografie, autora hudby, autora choreografie či ročník, který jí bude tančit). Při moderování vašich dopoledních vystoupení v loňském roce jsme využili například těchto rekvizit: dalekohledu, píšťalek, kapradin, krycí plachty s maskáčovým vzorem a mnohých dalších. My holky (já s Natálií) jsme byly převlečené buď v pyžamech nebo ve “svěracích kazajkách“ – hrály jsme totiž blázny, které utekly “z blázince“. A kluci (můj bratr Jan a Dominik) měli jako převleky policejní uniformy – hráli policisty, kteří nás naháněli a pronásledovali.

Jistě mi dáte zapravdu, že i vy jako žáci literárně-dramatického oboru, potřebujete tak trochu ve vaší výuce také špetku taneční či pohybové průpravy nebo rytmiky. Byly situace, ve kterých jste se, při vašich výstupech, setkali osobně s tancem?

Jan Navrátil:

Pohybovou průpravu musíme mít, jsme z ní také klasifikováni. Děláme i cvičení na rytmus, není to prostě jen o divadle. Míváme poslední dobou hodně představení s hudbou, kde “tančíme“ nebo “cvičíme“ nebo se jinak pohybujeme.

Dokázali byste říct, který taneční styl z těch, co se v našem TO vyučují, by vás nejvíce zaujal? Jaký je všeobecně váš názor na náš TO?

B. Navrátilová:

Nejvíce se mi “z nabídky“ vašeho TO líbí step a moderní (současný) tanec. Ale po vizuální stránce a z hlediska náročnosti je to i klasický tanec. Taneční obor je skvělý pro lidi, které tanec baví a chtějí se mu třeba v budoucnu profesionálně či jinak věnovat. Škoda jen, že není v rožnovském TO v současné době žádný kluk.

Jak dlouho vám trvala příprava na moderování v případě našeho vystoupení? Trpěli jste při uvádění někdy nervozitou nebo trémou?

Jan Navrátil:

Moc přípravám nedáme, protože není moc času a tak jsou volnější. Spíše improvizujeme, než máme pevný text. Je to tak i lepší, z důvodu případných změn v programu, že na ně můžeme pružně a rychle reagovat. Člověk jinak je vždycky trochu nervózní, ale my, protože už uvádíme často a máme v tom zkušenosti, víme jak s trémou pracovat.

V uplynulých letech jste měli možnost naše vystoupení shlédnout také jako diváci. Jak tedy hodnotíte jeho programovou náplň? Co říkáte na závěrečnou společnou choreografii (davovku)?

B. Navrátilová:

Diváci se podle mého názoru nenudili. Bylo to zajímavé, dobře se choreografie navzájem doplňovaly. Vizuálně se to měnilo, jak kostýmy tak osvětlení jeviště. Davovky mám na vašem vystoupení asi nejraději, protože mi to přijde takové velkolepé a slavnostní, zvláště když je pódium v ten okamžik plné tanečníků od těch nejmenších po ty zkušené. Je to prostě taková fajn tečka za celým vystoupením.

Jak hodnotíte organizaci a atmosféru vystoupení TO ZUŠ Rožnov p.R.?

Jan Navrátil:

Organizace vystoupení je v pohodě, nikdy s ní nebyl problém. Atmosféra je super, vždycky jsme si jí užívali a budeme snad v budoucnu ještě užívat.

Pamatujete si některé konkrétní choreografie “z kuchyně rožnovského TO“, které se vám nejvíce líbily?

B. Navrátilová:

Byla jich spousta, které se mě líbily nebo mě něčím zaujaly. Kdybych měla některé z nich jmenovat, tak to byly z posledních let například: Ameno, Lemon Tree, Španělský tanec s vějíři, choreografie na písně od Alizée a mnohé další.

Na závěr interview máte oba možnost čtenářům našich internetových stránek cokoliv sdělit.

sourozenci Navrátilovi:

Určitě se přijďte na vystoupení TO rožnovské ZUŠ podívat. Je v něm plno talentovaných tanečníků a bude se jistě na co dívat. Divák na něm nebude nikdy zklamaný a bude mít zážitek.